Osmákům, stejně jako ostatním hlodavcům, neustále dorůstají řezáky, které si musí obrušovat.
V případě nedostatečného obrušování zuby přerůstají.
Postupně znesnadňují osmákům přijímání potravy, mohou ve svém důsledku vést až ke smrti hladem.
Osmák totiž nemůže přijímat dostatek potravy. Proto je bezpodmínečně nutné podávat osmákům dostatek tvrdé potravy a větví k ohryzu, abychom podobným obtížím zabránili.
V případě, že zuby přesto přerostou, je nutná návštěva veterinárního lékaře, který snadno provede jejich korekci.
Nemoci z nevhodně složené krmné dávky
Jde o nemoci vznikající chybami ve výživě.
Tyto nemoci jsou u osmáků držených v zajetí velmi časté.
Ve svém důsledku jsou i nejčastější příčinou jejich kratšího života.
V domácnostech se často setkáváme s přelomováním osmáků - s podáváním nadbytku kvalitních krmiv (olejnin a zrnin), předkládáním pochoutek obsahující pro osmáky špatně využitelný cukr.
Zatímco ve volné přírodě musí osmáci pro získání dostatku krmiva vynaložit velké množství energie, domácím mazlíčkům podáváme potravu „přímo pod nos".
Doma držení osmáci mají přitom méně pohybu. S tím souvisí obezita zvířat.
Osmáci jsou totiž velmi žraví a dokáží zkonzumovat mnohem více potravy, než skutečně potřebují.
Proto je nutné důsledně dbát na to, abychom zvířata nepřekrmovali a aby složení krmiv co nejvíce odpovídalo tomu, čím se živí divoce žijící osmáci.
Obezita s sebou přináší závažné zdravotní komplikace, zvířata se nemnoží a jsou i náchylnější k ostatním chorobám.
Další příčinou vzniku poruch látkové výměny je:
Zkrmování zdravotně závadných krmiv - zbytků lidské potravy (taje obvykle slaná a kořeněná a pro osmáky zcela nevhodná).
Zapařené píce.
Namrzlá zelenina.
Žluklé či zaplísněné zrniny a olejnatý plodin.
Těmto chybám ve výživě je vždy třeba se vyhnout, neskladovat zelené krmivo, protože se velmi rychle zapaří, přemrzlou zeleninu raději vyhodit apod.
K nemocem z porušené výměny látkové patří i cukrovka.
K jejím základním projevům patří zákal čočky (viz. „Onemocnění očí").
Léčba prozatím není známá.
Důležitá je tedy především prevence.
Patří k ní především vyvážené krmení s nízkým obsahem cukru a dostatek pohybu.
Nemoc je geneticky podmíněná, proto nikdy nepoužíváme v chovu zvířata postižená touto chorobou.
Zánět žaludku a střev (gastroenteritis)
V důsledku podávání nevhodného nebo zkaženého krmiva, někdy může dojít k zánětu sliznice žaludku a střev.
Narušení rovnováhy v trávicím ústrojí může vést k pomnožení jinak běžných bakterií (nejčastěji E. colí), které mohou situaci zkomplikovat.
Osmáci trpí nechutenstvím, jsou apatičtí, srst je zježená.
Zvířata mají průjem, ztráty tekutin s tím spojené vedou k dehydrataci.
Malý příjem krmiva a jeho špatné využití vedou k hubnutí. Bříško je přitom na pohmat bolestivé.
Při průjmu nejprve 24 hodin nepodáváme krmení, pak pokračujeme dietou:
Podáváme luční seno a několikrát denně můžeme přidávat v malých dávkách ovesné vločky.
Do vymytých napáječek podáváme k pití odvar čaje nebo dubové kůry (prodává se v lékárnách).
Někteří chovatelé doporučují při průjmech podávat vařené lněné semínko (dáváme všechno - odvar i se semínkem) nebo odvar z mrkve, rýže či krup.
Rozhodně z jídelníčku osmáků vyřadíme ostatní druhy krmiv.
Pakliže průjem neustupuje, navštívíme co nejdříve veterinárního lékaře. Ten může podat podpůrné preparáty a doporučit další postup.
Zácpa
Příznaky:
Při zácpě jsou zvířata neklidná.
Srst je naježená.
Trpí nechutenstvím.
Snižuje se i příjem tekutin.
Zvířata nekálejí.
Bříško je často zvětšené, na pohmat bolestivé.
Činnost střev se zastavuje.
Léčba:
Při zácpě bez odkladu navštívíme ihned veterinárního lékaře. Ten nám poradí a navrhne léčbu k obnovení porušené funkce střev.
Nikdy nezkoušíme použití projímadel určených lidem.