Králík patří mezi býložravce, tzn. že umí zpracovat tzv. vlákninu z rostlin, která je pro lidi nestravitelná.
Králík nemůže zvracet.Králík sežere potravu, ta jde do žaludku a tenkého střeva, zde se štěpí a vstřebají cukry, tuky, bílkoviny a vitamíny. Tato zažitina dále postupuje do zadních úseků trávicího traktu, kde dochází ke zpracování vlákniny. Ta nemůže být natrávena v žaludku ani tenkém střevě, takže dojde do zvláštní oblasti v tlustém střevě , kde se oddělí malé částice vlákniny od velkých. Ty malé představují tzv. stravitelnou vlákninu. Velké částice představují tzv. nestravitelnou vlákninu. Velké částice jdou pak z těla ven, ve formě tvrdých bobků.
Vlákninu, jak stravitelnou, tak i nestravitelnou, obsahuje hlavně seno, tráva, luční a zahradní rostliny (listí ostružin, malin, jetel, pampeliška, jitrocel apod.), jabloňové a třešňové listy, listová zelenina (salát, ředkvička, čínské zelí, nať z kedlubny, mrkve, petržele apod.).
Vláknina by měla sloužit jako hlavní zdroj krmení králíka.
Úloha vlákniny je u králíka významná:
Nestravitelná vláknina by se mohla zdát jako zbytečná pro trávení, protože po oddělení v tlustém střevě ihned vyjde ven z těla ve formě tvrdých bobků. Opak je pravdou. Nestravitelná vláknina má obrovský význam pro pohyb zažitiny ve střevech, stimuluje peristaltiku, takže nestravitelná vláknina sice přímo nemá výživovou hodnotu, ale nepřímo umožní pohybem zažitiny do slepého střeva trávení stravitelné vlákniny. Má obrovský význam pro obrušování zubů, hlavně zadních stoliček. V knihách se často popisuje, že na obrus zubů slouží tvrdý chleba nebo větve ovocných stromů, to se však týká hlavně předních řezáků, bohužel ne stoliček. Dále nestravitelná vláknina stimuluje chuť k jídlu a podporuje žraní měkkých bobků.
Stravitelná vláknina slouží jako zdroj energie pro králíka, zdroj živin pro mikroflóru ve slepém střevě. Zabezpečuje optimální podmínky ve slepém střevě. Při změně těchto podmínek dochází k růstu nežádoucích druhů bakterií, které mohou vyvolat závažný průjem. Také tato stravitelná vláknina zpevňuje konzistenci měkkých bobků. Ačkoliv nedostatek, nebo malé množství vlákniny v potravě nemusí hned vyvolat zažívací potíže, do budoucna k nim jistě povede.
Ostatní zelenina (ne listová) jako je rajče, brokolice, salátová okurka, mrkev, kedlubna, kukuřice anebo ovoce (jablko, banán) obsahuje málo vlákniny, a proto slouží spíše jako doplněk krmení. V ovoci a zelenině je nesrovnatelně méně nestravitelné vlákniny než v senu nebo trávě, a proto nemůže zajišťovat dostatečný posun střev. Přemíra sladkého ovoce může vést ke změnám prostředí ve slepém střevě ( změna např. pH) a umožní pak růst nesprávným bakteriím slepého střeva, což může vyvolat průjem.
a) seno – kvalitní, ideálně luční, sušené na slunci (zdroj vitaminu D), může být i vojtěškové (ale bývá často hrubé a prašné);
b) zahradní nejedovatý plevel;
c) čerstvá tráva;
d) listy (třešňové, jabloňové, malinové – nesmí to být listí z ořešáku );
e) seno a tráva by měly být vždy k dispozici, co jen sežere;
f) listová zelenina (salát – hlávkový dát občas, někdy způsobí lehký průjem, čínské zelí, natě mrkvová, kedlubnová, petrželová, z ředkvičky, řapíkatý celer, květákový celer, fenykl, kapusta, zelí, špenát – dát jen maximálně 1 x týdně, protože obsahuje oxaláty a ty při nadměrné konzumaci mohou vést k močovým kamenům).
Stejně tak přechod ze sušeného sena na čerstvé zelené (tráva), minimálně během třech dnů stejně tak přidávání listové zeleniny po troškách, hlavně u zelí, kapusty a salátu.
Nemyslí se tím pestré barevné granulky v zrní, ale střídat různé typy listové i běžné zeleniny a ovoce. Sladké ovoce, rajče, salátovou okurku a hlávkový salát s mírou, někdy mohou způsobit ve velkém množství průjem.
Je brána jako doplněk, nemůže být považována jako hlavní zdroj vlákniny. V případě, že králík seno odmítá (může to být i z důvodu zubního nemocnění), je potřeba místo sena použít trávu, listovou zeleninu nebo byliny.
Jsou brány jako doplněk (samozřejmě, že březí a rostoucí potřebují více zdroj bílkovin,doporučujeme pelety nebo granule), ale obecně je jimi často králík překrmován. Je vhodné jimi krmit 1x-2x denně, u dospělých a silnějších jen 1x denně menší množství. Během dne se doporučuje zkrmit maximálně 2%-3% tělesné hmotnosti králíka (např.u 2 kg vážícího králíčka to bude na den 40 - 60 gramů, bude-li králíček obézní, tak maximálně 20 gramů a zvýšit pohyb). Nemusíte se bát, že by králíček začal nějak enormně hubnout, králík umí velice dobře využít zdroj energie i jen z trávy nebo sena.
Dopřejte svému králíčkovi v létě pastvu a pobyt na denním světle (zdroj vit.D). Opatrně před jestřáby a psy. Pozor, králíček může také velice pozměnit Vaši zahrádku (nerozliší okrasnou od užitkové).
Někdy králík odmítá žrát jiné než své oblíbené krmivo, pokud nežere, hladoví, přestane bobkovat POZOR! Králík špatně snáší hladovění, pokud nežere (většinou i nebobkuje) 24 hodin, nabídněte mu menší množství čerstvé listové zeleniny (kadeřavá kapusta), trávy, pampelišky nebo sena. Toto rozhýbe střeva. Nedávejte zrní. Často právě přemíra zrní může způsobit tyto problémy. Lze dát i mrkev nebo jablko. Pokud nežere více než 24 hodin, je potřeba začít s krmením přes stříkačku (ananasový džus, celozrnná kaše, přesnídávka, rozmočené vojtěškové granule) a zároveň navštívit veterinárního lékaře, který podá léky na rehydrataci, podporu peristaltiky a také na podporu funkce jater. Dlouhodobé hladovění (déle než 5 dní) vede k mobilizaci tuků do jater, králík přejde na metabolismus tuků a jako důsledek je pak tzv. ketoacidóza, která vede až k selhání ledvin nebo jater a úmrtí během několika dnů až týdnů. Úspěch má jen terapie včasná, tj. 1. - 3. den hladovění. Při pozdějším zahájení léčby je šance na uzdravení téměř nulová.
Autor : Alena Navrátilová | Datum publikování : 2011-01-15 05:39 |
Sekce: Králík | Publikoval: www.ZviratkoDoma.cz |
2008 - 2021 (c) Zviratkodoma.cz